| Apr | MAY | Jun |
| 14 | ||
| 2012 | 2013 | 2014 |
COLLECTED BY
Collection: Wide Crawl started April 2013
| Noam Chomsky | |
 Noam Chomsky ve Vancouveru (2004) |
|
| Narození | 7. prosince 1928 (84 let) Philadelphia, Pennsylvania |
|---|---|
| Povolání | lingvista |
| Rodiče | William Chomsky, Elsie Chomsky |
| Website | Oficiální web |
Avram Noam Chomsky (* 7. prosince 1928 Philadelphia) je americký filozof, lingvistaalogik židovského původu, tvůrce tzv. Chomského hierarchické klasifikace formálních jazyků, emeritní profesor lingvistiky na Massachusetts Institute of Technology (MIT), a také levicově orientovaný politický aktivista - anarchista[1], známý svým kritickým vztahem ke globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Podle Top global intellectuals of 2005 (internetového hlasování z roku 2005) a časopisů Prospect magazineaForeign policy byl zvolen nejvlivnějším globálním intelektuálem.[2]
Chomskému vděčíme za vznik teorie generativní gramatiky, která je někdy považována za největší přínos na poli teoretické lingvistiky 20. století. Ovlivnil též filozofii jazyka a mysli (viz Herman, Fodor). Rovněž pomohl podnítit kognitivní revoluci v psychologii díky své revizi Skinnerova verbálního chování, ve které zpochybnil behavioristický přístup ke studiu chování a jazyku, převažující v 50. letech minulého století. Jeho naturalistický přístup ke studiu jazyka ovlivnil filozofii jazyka a mysli. Zasloužil se také o založení Chomského hierarchie – klasifikaci formálních jazyků dle jejich generativní schopnosti.
Dle Chomského je vývoj řeči vymezen geneticky – došel k závěru, že existuje jakási univerzální gramatika[3], která je vrozená a nikoli naučená během života – člověk se rodí se základní gramatickou šablonou, do které snadno zapadne jakýkoli světový jazyk[4].
Dle Indexu humanitních citací (Arts and Humanities Citation Index) z roku 1992 byl Chomsky jako pramen citován častěji než jakýkoliv jiný žijící badatel mezi lety 1980-1992, a byl osmý nejcitovanější vědec vůbec.
Od jeho kritiky války ve Vietnamu v 60. letech minulého století se stal ještě známějším – hlavně mezinárodně – díky své mediální kritice a politice. Obecně je považován za klíčovou intelektuální osobnost levého křídla politiky Spojených států. Je široce znám pro svou politickou aktivitu a kritiku zahraniční politiky USA a jiných vlád.
Obsah |
Chomsky se narodil v East Oak Lane poblíž Philadelphie ve státě Pennsylvania. Byl synem hebrejského vědce a účastníka první světové války Williama Chomského (1896-1977), který pocházel z Ukrajiny. Chomského matka, Elsie Chomsky (rozená Simonofska), pocházela z nynějšího Běloruska, ale na rozdíl od svého muže vyrostla ve Spojených státech a mluvila „běžnou newyorskou angličtinou“. Jejich mateřským jazykem byla jidiš, ale jak Chomsky tvrdil, v jejich rodině se tímto jazykem nehovořilo. Popisuje svou rodinu jako žijící v jakémsi „židovském ghettu“, rozděleném mezi jidiš a hebrejskou stranu, přičemž se jeho rodina přikláněla spíše k té hebrejské. Tvrdí, že byl vychováván v hebrejské kultuře a literatuře. Chomsky sám popisuje napětí, které sám zažil s irskými katolíkyaantisemitisty v třicátých letech takto: „Nerad to říkám, ale vyrostl jsem s jakýmsi vnitřním strachem z katolíků. Věděl jsem, že to bylo neracionální a překonal jsem to, ale byla to prostě zkušenost z ulice“.
Chomsky pamatuje na svůj první článek, který napsal ve věku přibližně deseti let, o hrozbě šíření fašismu po pádu Barcelony ve španělské občanské válce. Od dvanácti nebo třinácti let se ztotožnil ještě plněji s anarchistickou politikou.
Po absolvování střední školy (Central High School of Philadelphia) začal studovat filozofii a lingvistiku na Pensylvánské univerzitě. Učil se od filozofů C. W. ChurchmanaaN. Goodmana a lingvisty Z. Harrise. Harrisovo učení zahrnovalo jeho objev transformací jako matematické analýzy struktury jazyka (mapování od jedné podmnožiny k jiné v množině vět). Chomsky následně vyložil toto učení jako operace na základě bezkontextové gramatiky (odvozené od post-produkčních systémů). Harrisovy politické názory rovněž přispěly k utváření Chomského názorů.
V roce 1949 se Chomsky oženil s lingvistkou Carol Schatz. Mají dvě dcery: Aviva (nar. 1957) a Diane (nar. 1960) a jednoho syna Harryho (nar. 1967). Chomskému byl udělen titul Ph.D. z lingvistiky na Pensylvánské univerzitě v roce 1955. Část svého doktorského výzkumu vedl během čtyř let na Harvardské univerzitě. Ve své disertační práci začal tvořit některé ze svých lingvistických myšlenek, které rozvinul v roce 1957 v knize Syntaktické struktury (orig. Syntactic Structures), jež se stala jeho nejznámější lingvistickou knihou.
Chomsky se stal zaměstnancem na Massachusetts Institute of Technology v roce 1955 a v roce 1961 byl jmenován řádným profesorem Katedry moderních jazyků a lingvistiky (nyní Katedra lingvistiky a filozofie). Od roku 1966 do roku 1976 byl držitelem profesury Ferrari P. Ward Professorship z moderních jazyků a lingvistiky, a v roce 1976 byl jmenován profesorem institutu. V roce 2007 Chomsky učil na MIT souvisle 52 let.
Chomsky se stal jedním z hlavních odpůrců Vietnamské války v únoru 1967, tedy v době, kdy protiválečné pocity byly ještě v menšině. Díky vydání své eseje „The Responsibility of Intellectuals“ (Odpovědnost intelektuálů) v newyorském magazínu knih (New York Review of Books). Následovala další kniha „American Power and the New Mandarins“ (1969), jež byla sbírkou esejí, díky kterým se dostal do popředí nesouhlasu s americkou politikou. Minimálně v jednom případě byl na protiválečné demonstraci v polovině 60. let zatčen policií a krátce držen ve vazbě. Jeho dalekosáhlá kritika americké zahraniční politiky a oprávněnosti moci Spojených států z něj udělala kontroverzní postavu, které se tradiční americká media velice stranila. Vyslovil své obavy o tom, jaký příští režim může uchvátit Spojené státy:
Jsem dost starý na to, abych si pamatoval několik Hitlerových projevů v rádiu a vybavuji si podstatu a tón jásající lůzy. Dnes mám hrozivý pocit temných mraků fašismu stahujících se na Spojenými státy.
– [1]
Chomsky je často vyhledáván pro své názory v publikacích po celém světě.
Pro kritiku americké zahraniční politiky bylo Chomskému často vyhrožováno smrtí. Navíc se dostal na seznam plánovaných cílů vytvořeného Theodorem Kaczynskim, známým též jako Unabomber. Během doby, kdy Kaczynski byl hrozbou, si nechal Chomsky kontrolovat veškerou poštu na výbušniny. Chomsky uvádí, že je často tajně střežen policií, hlavně na univerzitní půdě MIT, ačkoliv s policejní ochranou nesouhlasí.
Chomsky bydlí v LexingtonuvMassachusetts, často cestuje a přednáší o politice.
Syntaktické struktury byly výtahem jeho knihy Logická struktura teorie lingvistiky (orig. Logical Structure of Linguistic Theory) z roku 1955. V této knize představuje transformační gramatiku. Podle této teorie mají výroky (sekvence slov) nějakou syntax, která může být z velké části popsána formální gramatikou, přesněji bezkontextovou gramatiku rozšířenou o transformační pravidla. U dětí se předpokládá, že mají vrozenou znalost základní gramatické struktury společnou všem lidským jazykům (tzn. jakýkoliv jazyk, se kterým se setkají, je určitého omezeného druhu). Tato vrozená znalost se často označuje jako univerzální gramatika. Tvrdí se, že tvoření na základě znalosti jazyka za použití formální gramatiky je zodpovědné za „produktivitu“ jazyka: s omezenou množinou gramatických pravidel a konečnou množinou pojmů jsou lidé schopni utvořit nekonečné množství vět včetně těch, které nikdo nikdy předtím neřekl. Chomsky vždy upozorňuje na svůj závazek Páninimu za jeho moderní náhled na explicitní generativní gramatiku.
Přístup pravidel a parametrů (P&P), rozvedený v jeho Pisa 1979 Lectures, později publikované jako Lecutres on Government and Binding (LGB), o univerzální gramatice tvrdí následující: gramatické principy společné všem jazykům jsou vrozené a neměnné. Rozdíly mezi světovými jazyky mohou být charakterizovány podle nastavení parametrů v mozku (např. pro-drop parametr, který říká, zda má být explicitní podmět vždy vyžadován, jako např. v angličtině, nebo zda může být vypuštěn, jako např. ve španělštině, které jsou často přirovnávány k přepínačům. Právě proto je tento přístup často označován jako „pravidla a parametry“ (principles and parameters). V tomto pojetí si dítě učící se jazyk potřebuje osvojit pouze lexikální položky (slova, gramatické morfémyaidiomy) a určit vhodné nastavení parametrů, což lze provést na základě několika příkladů.
Zastánci tohoto pohledu tvrdí, že tempo, kterým se děti učí jazyky, je nevysvětlitelně rychlé. Jediné možné vysvětlení je, že by děti měly vrozenou schopnost učit se jazyky. Pro tuto tezi hovoří i následující fakta. Děti po celém světě se učí svůj mateřský jazyk stejnými kroky. Dále během tohoto učení dělají stejně charakteristické chyby, zatímco jiné zdánlivě logické druhy chyb se nikdy během učení neobjeví.
Později si ve svém Minimalistickém programu (1995) ponechal jádro konceptu „pravidel a parametrů“, avšak zároveň se zde Chomsky pokouší o významnější přepracování lingvistického aparátu v LGB modelu oddělením všech jeho prvků s výjimkou těch nejnutnějších. Zastává zde obecný přístup ke stavbě lidské jazykové vlohy, který zdůrazňuje princip hospodárnosti a optimálního návrhu, a znovu se uchyluje k derivačnímu přístupu ke generaci, na rozdíl od velkou měrou reprezentativního přístupu klasických „pravidel a parametrů“.
Chomského myšlenky měly velký vliv na badatele v oblasti zkoumání osvojování si jazyka u dětí, ačkoliv někteří badatelé, kteří dnes pracují v této oblasti, nepodporují Chomského teorie. Namísto toho prosazují teorie, které redukují jazyk na instanci obecných zpracovávajících mechanismů v mozku.
Chomsky dále vytváří teorii, že neomezené rozšíření jazyka jako je angličtina je možné jedině rekurzivní metodou vkládání vět do vět.
Chomského analýzy syntaxe, označované jako generativní gramatika, jsou vysoce abstraktní a jsou založeny na bedlivém průzkumu hranic mezi gramatickými a negramatickými konstrukcemi jazyka. Takové gramatické úsudky o jazyku může úspěšně provést pouze rodilý mluvčí a z těchto pragmatických důvodů se lingvisté zaměřují na své mateřské jazyky nebo jazyky, které dokonale ovládají, a tak se dostáváme k angličtině, francouzštině, němčině, nizozemštině, italštině, japonštině nebo k jazykům, jimiž se hovoří v Číně.
Chomského přístup k syntaxi, často označovaný jako generativní gramatika, studuje gramatiku jako podstatu znalosti, kterou mají uživatelé jazyka. Od šedesátých let minulého století Chomsky trvá na tom, že většina této znalosti je vrozená, z čehož vyplývá, že děti se potřebují naučit jen omezené vlastnosti jejich mateřského jazyka. Vrozená podstata lingvistické znalosti se často označuje jako univerzální gramatika. Z Chomského pohledu je nejsilnějším důkazem existence univerzální gramatiky jednoduše fakt, že si děti úspěšně osvojí svůj mateřský jazyk za tak krátkou dobu. Tvrdí, že lingvistická data, ke kterým mají děti přístup, vůbec nedokládají bohatou lingvistickou znalost, které dosáhnou do dospělosti (argument nedostatku podnětů).
Chomského teorie jsou stále populární, zvláště ve Spojených státech, ale nikdy nebyly oproštěny od kontroverze. Kritika přichází z několika směrů. Lingvisté dle Chomského se příliš spoléhají na intuici rodilých mluvčích při posuzování, které věty jejich jazyka jsou správně utvořené. Tato praxe byla kritizována jednak z hlediska obecných metodických východisek, tak i proto, že vedla k přehnanému důrazu na studium angličtiny. Stovky různých jazyků získaly alespoň trochu pozornosti v literatuře o generativní gramatice, ale někteří kritici stejně vnímají přehnaný důraz na angličtinu a tendenci založit tvrzení o univerzální gramatice na příliš malém vzorku jazyků. Někteří psychologové a psycholingvisté, přestože schvalují Chomského celkový program, tvrdí, že lingvistika dle Chomského nevěnuje dostatečnou pozornost experimentálním datům ze zpracování jazyka, a následně, že jejich teorie nejsou psychologicky přijatelné. Radikálnější kritici pochybují, zda je pro vysvětlení učení se dětí jazyku nutná univerzální gramatika, a tvrdí, že domain-general učící mechanismy stačí.
Kulturní antropolog a lingvista Daniel EverettzIllinois State University tvrdí, že jazyk lidí Piraha v severozápadním deštném pralese Brazílie odporuje Chomského teoriím o generativní gramatice. Everett tvrdí, že lidé Piraha nepoužívají rekurzi, jednu z klíčových vlastností generativní gramatiky. Navíc se tvrdí, že lidé Piraha nemají pevná slova pro barvy nebo čísla, mluví jednoduchými fonémy, a mluví v prozódii. Nicméně, jeho tvrzení sama byla kritizována. David PesetskyzMIT, Andrew NeviszHarvardu a Vlineme RodrigueszUniversidade Estadual de Campinas v Brazílií tvrdí ve společném článku, že všechny z Everettových tvrzení obsahují vážné nedostatky. Spor pokračuje, očekává se další výzkum a analýza.
Chomsky se proslavil rovněž studiem různých druhů formálních jazyků a výzkumem, zda tyto mohou či nemohou být schopny zachytit klíčové vlastnosti lidského jazyka. Chomského hierarchie dělí formální gramatiky do tříd a skupin s rostoucí vyjadřovací silou – každá následná třída je schopna generovat širší skupinu formálních jazyků než předchozí třída. Chomsky tvrdí, že modelování některých aspektů lidské řeči vyžaduje komplexnější formální gramatiku (měřeno Chomského hierarchií) než modelování jiných. Například zatímco regulární jazyk je dostatečně silný k modelování morfologie angličtiny, není už schopen modelovat její syntax. Chomského hierarchie se stala důležitou v informatice, zvláště v konstrukci kompilátorů a teorií automatů.
Chomsky je proslulý svým kritickým pohledem na svět. Sám sebe označuje za příznivce anarchosyndikalismualibertariánského socialismu. Je členem odborů Industrial Workers of the World (Průmysloví dělníci světa).[5] Patří k nejcitovanějším a nejvlivnějším intelektuálům dneška.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Noam Chomsky na anglické Wikipedii.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Noam_Chomsky&oldid=10053528“ Kategorie: ●Američtí filozofové ●Židovští filozofové ●Filosofové 20. století ●Filosofové 21. století ●Američtí lingvisté ●Židovští lingvisté ●Generativní lingvistika ●Američtí vysokoškolští pedagogové ●Židovští vysokoškolští pedagogové ●Američtí aktivisté ●Židovští aktivisté ●Američtí anarchisté ●Židovští anarchisté ●Američtí odboráři ●Anarchističtí akademici ●Američtí socialisté ●Američtí ateisté ●Židovští ateisté ●Američtí Židé ●Absolventi Massachusetts Institute of Technology ●Členové Národní akademie věd USA ●Narození 1928 ●Žijící lidé Skryté kategorie: ●Články s odkazem na autoritní záznam ●Muži
